Výprava do III. lomu - 17.11.2006

Dne 17. listopadu jsme se vydaly na výpravu. Byla to výprava i pro naše kamarády, příbuzné, sourozence, rodiče. Jediní, kteří dorazili byla rodina Fiklíků, zastoupená maminkou, tatínkem, Mafíkem a štěnětem německého ovčáka Lukem. Z oddílu dorazily: Zitka ša, Maty, Kuňka, Bafík, Terka, Sluníčko. Po deváté hodině jsme vyrazili směrem na Světce.

První zastávka byla u průlezek. Zde nám Sluníčko oznámila, že po celou dobu výpravy budeme hrát hru „Zvěrokruh“ a hned jsme si zkusili první úkol. Rozdělili jsme se na dvě skupinky. V první - hnědé - byla Zitka ša, pan Fiklík, Mafík, Maty. V druhé - zelené - paní Fiklíková, Bafík, Terka, Kuňka. Nejprve nám Sluníčko přečetla pověst, která se váže k prvnímu souhvězdí - vodnáři. Za úkol jsme měli přestříkat stříkačkou vodu z hrnečku do ešusu. Která skupinka ji přestříká nejvíce? Vyhráli hnědí. Hurá, zaradoval se Mafík. Pokračovali jsme v cestě. Na druhé zastávce jsme sbírali ryby. Opět vyhrává hnědá skupinka. Před Jízdárnou jsme dali souhvězdí berana. Zde beran ochraňoval dvě děti, po kterých znepřátelená skupinka házela papírové míčky.

Sluníčko se nás zeptalo, co víme o Světcích - Jízdárně, kostele, bývalé konírně. Chvilku jsme si tu povídali.

Počasí nám přeje. Je sice trochu mlhavo, ale hlavně, že neprší. Přecházíme silnici a jdeme chvilku po ní. Pak uhýbáme doprava na lesní cestu. Je trochu blátivá. Bafíkovi se udělal puchýř a tak mu ho přelepujeme. Odkládáme batohy do trávy. Sluníčko má pro nás další zápolení. Tentokrát se dozvídáme něco o souhvězdí býka. Vede opět hnědá skupinka. Na další rovince jsme dali blížence. Běželi jsme ve dvojici se zavázanýma nohama určitý úsek a pak předali štafetu ve skupince.

Po cestě si Kuňka všimla, že na kopečku se kouří z trávy. Koukáme na to, zřejmě se tu spalovaly větvě a nyní to ještě doutnalo a nikde nikdo. Pro jistotu jsme popadli kotlíky a jdeme do nedaleké řeky pro vodu a zaléváme doutnající místo. Člověk by nevěřil, že po předešlých deštích může někde něco doutnat. Zitka s Maty si odskakují na záchod a to se jim stává osudným. Jaksi nás chtěly dohnat, ale jaksi odbočily dřív než měly a tudíž zabloudily. Čekali jsme na ně s dalším znamením - rakem.

Po vyfunění kopce jsme se ocitli v III. lomu. Odložili jsme batohy a hurá na dřevo na vaření. Obě skupinky si vařily buřtguláš a moc se povedl. Zeleným v něm opravdu stála lžíce, jak byl hustý. Na pití Terka s Bafíkem uvařily moc dobrý ovocný čaj. Po chvilku odpočinku jsme dali další hru. Tentokrát jsme museli najít rozstříhané papírky, ze kterých jsme složili mapku podzimní oblohy.

Po třetí hodině jsme naše tábořiště opustili a pomalu se vraceli zpět. Sluníčka znamení k zastavení, bylo znamení, že bude další část hry. Po lese byly rozmístěny papírky s váhou, např. 258 kilogramů, 1 tuna, 36 dekagramů … my jsme měli chvilku času si je projít a zapamatovat. Sluníčko pak říkala jednotlivou váhu a kdo první ze skupinky ji přinesl, získal bod. Nyní jsme šli z kopce, to se to šlo. Jen jsme museli jít opatrně, protože po blátě to pěkně klouzalo. V rokli u zahrádek jsme se zastavili. Zde jsme si zahráli poslední dvě znamení - štíra a střelce. Sluníčko vyhodnotila hru. Nejvíce souhvězdí (9) vybojovala hnědá skupinka a předala jim čokoládu. Zelené skupince patřilo uznání. Získala jen jedno souhvězdí. Nestihli jsme souhvězdí kozorožce a lva. Také jsme se tu společně vyfotili a zakončili výpravu oddílovým pokřikem.

Domů jsme dorazili již za tmy.

(zapsala Sluníčko)