Velikonoce na skautské chatě - 12. - 17.4. 2006

Na boudu jsme vyrazili,

prázdniny si užít chtěli.

Kus jsme jeli autobusem,

pak jsme pokračovali klusem.

 

Pro vodu jsme doběhli,

v lese jsme se proběhli.

V boudě už jsme zatopili,

na půdě to připravili.

 

Čekáme na Zitku a Šídla,

přivezli nám kufr jídla.

Šikula nás seznámí,

hrou o vajíčka nás omámí.

 

Maty má ráno budíček,

zpívá jak hejno bludiček.

Večer Miška přijel k nám,

na co doma býti sám.

 

Jak vystihnout zbytek dne,

ať to není zdlouhavé.

Hráli jsme hry večer i ráno,

tak to bylo plánováno.

Cvikačka či indiánské kostky,

z těch co hráli, byly trosky.

 

Ti tři líní lenoši,

v postýlce si lenoší.

V sobotu je bolí nožky,

sotva si natahují ponožky.

 

Také trochy přemýšlení

na škodu nikdy není.

Na osobnosti hru jsme hráli,

lístky se jménem si brali.

 

Už je pozdě, děti spát,

zítra si zas budem hrát.

Ale velcí pokračujem,

my tuhle hru dohrajem.

 

V neděli ráno Kuňka vstává,

dospat nás však nenechává.

Už je celá nedočkavá,

Šikula však posečkává.

 

Už jsou vzhůru, už je klid,

vše je tak, jak má být.

Potom Šídlo řeči měl,

že pro klobásu by si šel.

 

Do Starého Sedliště my půjdeme rádi,

pro klobásu jsme to udělali.

Už jsme tam a nakupujem,

sobě i do boudy potraviny dokupujem.

 

Hele, Šídlo utíká!

Kampak asi pospíchá?

Příroda ho donutila,

latrína si ho vynutila.

 

Večer opět hrajem hry,

osobnosti jsme i my.

Málem by jsem zapomněla,

včas jsem si to připomněla.

 

Na pomlázku proutky berem,

z jedné vrby si nevyberem.

Támhle už je pokácená,

o proutky je okradená.

 

Na mazance těsto kyne,

ten čas pomalinku plyne.

Alobal, mouka, těsto tvaruj,

s rozinkami v těstě kraluj.

 

Pečou se dlouho přiznávám,

krásný jsou to dodávám.

Vajíčka jsme malovali,

proutky, ty jsme tvarovali.

Pomlázky všech velikostí,

i vajíčka jsme vyráběli s laskavostí.

 

Zase hrajem osobnosti,

teď jsou tam i pikantnosti.

Pikaču, Hugo i Bezruč tam jsou,

tyhle osobnosti (ne)známí jsou.

Teď už večer jde se spát,

zítra se holky budou bát.

 

Ráno Šídlo budí nás,

přišel na půdu mezi nás.

Pravil:“Přátelé vstáváme,

pondělí už dneska máme.“

 

Kuňka vstala, jen jí chytla,

až mašle z pomlázky sklepla.

Zitka, Maty už jdou dolů,

zvláštní, nejdou spolu!

 

Maty zadek vycpala si,

„Ha ha, stejně dostala si!“

Zitka totéž stejný případ,

které to byl nápad?

 

Balíme se, jdeme domů,
příště zas pojedem sem spolu.